Vratné lahve

Hrdinou Vratných lahví je bývalý učitel Josef Tkaloun. Definitivně se rozhodl opustit žáky, ale rozhodně se nehodlá smířit s pozicí důchodce, trávícího čas na lavičce v parku. Tkaloun je plný aktivity, nápadů i chlapských tužeb a nemíní zestárnout v nečinnosti. Navzdory nesouhlasu ženy Elišky, která se sarkastickým nadhledem komentuje všechny aktivity svého muže, Tkaloun přijímá brigádnické místo ve výkupu lahví menšího supermarketu. Malý prostor, kde se potkávají lahve s lahvemi a lidé s lidmi, je svébytným mikrosvětem, plným tragikomických osudů. Tkaloun dokáže být nejen jejich pozorovatelem...
I když pod jeho režií situace občas dostávají poněkud groteskní obrysy. Řekneme-li o novém filmu Jana Svěráka, že je veselý, máme pravdu. Pravdu však bude mít i divák, kterému připadne smutný. Autor scénáře Zdeněk Svěrák balancuje na hraně těchto poloh. Jestliže někdejší ostrý spor mezi otcem a synem vedl k tomu, aby nám stárnoucí scenárista podal upřímnější a nemilosrdnější a zprávu o stavu duše v této etapě života, pak to byl spor blahodárný. Penzionovaný učitel češtiny Tkaloun je postavou, která své vrstevníky ujistí, že nejsou v úzkostech věku sami, a mladým pootevře dveře do komnat, kterými ještě neprošli. Nad filmem se klene střecha humoru, která ho chrání před sentimentem a způsobuje, že odcházíme z biografu s pocitem, že jsme byli svědky lidské komedie.

• Fotogalerie
  
• Fotografie ke stažení v Zip